Jan Curylo začínal jako řadový číšník v Café Imperial. Postupně se vypracoval na hlavního sommeliera v restauraci Divinis. Nyní je manažerem restaurace Pelikán, která navazuje na historii tohoto podniku sahajícího do zlaté éry Lídy Baarové se vzrůstajícím fenoménem v době největšího úspěchu Karla Gotta. Většině obyvatel Prahy se vybaví neonové logo symbolizující noční život. 

Co se Vám profesně všechno v roce 2020 událo?
Mě osobně odchod z firmy, pro kterou jsem dlouho pracoval, možnost pracovat na novém projektu a pak příchod pandemie, která samozřejmě znepříjemnila život a zamíchala kartami každému.

Restaurace Pelikán otevřela krátce před pandemií, kolik dní vlastně měla otevřeno?

Velmi málo, cca 18 dní a pak jen krátký úsek před Vánoci, to je pro mě absolutně nejvíce frustrující. Vážíte si každého stolu, který na začátek přijde, máte radost, že naplníte polovinu restaurace. Pak přijde poslední den otevření na snídaně a musíte to zabalit…

Jste manažerem restaurace, kde pracují zvučná jména. Vy sám jste pracoval pod Pohlreichem, šéfkuchař pod Gordonom Ramsaym, jaké máte vize pro restaurační byznys v roce 2021?

Pro mě osobně je důležité, kde chci být nebo kde chci pracovat, podnikat, nebo cokoliv vytvářet. Šéfkuchař drží tým, který se nemohl za tak krátkou dobu stmelit a vyzkoušet se jako funkční mechanismus, ale už jsou vidět velmi pozitivní změny. Vize nyní je druhý start a stát se nedílnou součástí Příkopů a být oblíbeným a hojně navštěvovaným místem.

V tiskové zprávě stojí, že se nesnažíte o nabubřelý fine dining. Co přesně to znamená?

Nabubřelý synonyma pro mě přemrštěný, nadutý, nafoukaný, nabobtnaný takový nechceme být. Třeba nás pak nějaký kritik ani nezařadí do Fine Dingu.

Fine dining postihla koronakrize znatelně. Funguje u vás rozvoz, jaký je o něj zájem?

Rozvozy, i když je nikdy neavizujeme děláme pro „štamgasty“. Rádi jim připravíme věci, který si přejí, ale vše komunikujeme osobně. Někdo si přeje zabezpečit obědy na nějaké určité období pro firmu. Připravovali jsme jídlo sebou pro automobilové závodníky atd., ale klasické jídlo přes nějakou platformu pro nás aktuálně nemá smysl, museli bychom dělat úplně jiné věci. O digitalizaci neuvažujeme, jen bych si přál, aby naše zahrádka, která bude středisko se samostatnou nabídkou úplně oddělená od restaurace, aby nepřijímala hotovost.