V Německu kompenzuje stát postiženým podnikatelům fixní náklady

Radka Telyčková je spolumajitelkou konzultantské společnosti Pomáháme hoteliérům. Povídali jsme si spolu, jak přežila rok 2020, jaká má očekávaní v pohostinství v tomto roce. Taky jsme nevynechali situaci v hotelnictví Německu, protože tam Radka žije. 

V jakém pracovním nasazení jste prožila rok 2020?

Chvílemi jsem si připadala jako v lunaparku. Jednou nahoře, jednou dole, jednou zděšení, jednou nadšení. Jako pozitivní vnímám převedení našich kurzů do světa online. V prosince 2019 jsme začali realizovat živá vysílání v naší facebookové skupině. Od prvního lockdownu vysíláme pravidelně každý týden. Realizovali jsme 2 kola online vzdělávacího programu, 14 webinářů, desítky online školení. Pomáháme hoteliérům přenastavovat systémy, optimalizovat jejich procesy, tvoříme nové webové stránky a hlavně pomáháme motivovat. Vydržet, nevzdávat se a zdokonalovat se a využít příležitosti ke změně. Za tuto příležitost se patří poděkovat. Našim klientům a našemu týmu!

Kdy očekáváte návrat do normálu?

Normál bych rozdělila na dva proudy. První – městský cestovní ruch a vzhledem ke své závislosti na mezinárodních trzích a globálním cestovním omezením nedosáhne úrovně 2018/2019 dříve než v roce 2024. Nejvíce zůstanou postihnuty ty hotely, které jsou závislé na konferencích, kongresech a výstavách. To samé se týká samotných kongresových středisek např. Kongresového centra v Praze nebo BVV.  Druhý – ubytovací zařízení v regionech, dovolenkové destinace  – tento rok se na dovolenkové pobyty dívám optimističtěji: omezení cestování na dlouhé vzdálenosti v roce 2021 – stejně jako v roce 2020 – bude přínosem pro vnitroevropský (zejména kontinentální evropský) prázdninový hotelnictví od hostů z jejich vlastní země (nebo sousedních zemí). Investoři do hotelnictví už se tomuto trendu přizpůsobují a rozšiřují portfolio městských hotelů také o regionální, v typických dovolenkových destinacích. Proč se tak domnívám? V Polsku při oznámení otevření od 12.2. zaznamenaly regionální hotely rychlý nástup rezervací. Hypoteticky, dojde-li k uklidnění situace v nynější třetí vlně, řekněme v dubnu, po Velikonocích, domnívám se, že tuzemský cestovní ruchu zažije podobně rychlé oživení jako v létě loňského roku. Očekávejme velmi rychlou reakci a rezervace na poslední chvíli. Cestování na dlouhé vzdálenosti proběhne obvyklým způsobem nejdříve v roce 2022.

V Izraeli se hotely otevírají pro ty, kteří mají za sebou druhé očkování. Získají tzv. zelený pas, který jim dá propustku do světa. Dovedete si takový způsob fungování i v ČR?

Toto téma sleduji poměrně intenzivně, protože každá taková věc má vždy dvě strany mince. Můj osobní názor je takový, že zelený pas bude mít vliv na mezinárodní cestování, domnívám se, že na národní úrovni, pro domácí cestovní ruchu, nebude mít takové využití jako když budete chtít cestovat letadlem. Už dnes existuje povinnost mít určité očkování, cestuje-li dotyčný např. do Afriky nebo Asie – očkování na malárii, horečka dengue atp. V Německu je toto téma hodně aktuální, protože Němci jezdí rádi na dovolenou do Řecka a Řekové tlačí podporování očkovacího průkazu. Němci v současné chvíli tuto povinnost zamítli, nicméně uvedli, že firmy si samy mohou určit podmínky pro své zaměstnance. A to samé se týká cestovního ruchu. Dovedu si představit podmínku některého hotelu, že bude chtít přijímat jen hosty s očkováním s cílem zajistit bezpečný pobyt. Domnívám se, že sám trh ukáže, co vše unese a jak se situací vyrovná. Domnívám se, že než tlačit samotné očkování a podmínku pasu na tuzemské úrovni, zaměřila bych pozornost na uvolnění cestování a ostatních společenských aktivit pomocí prokázání negativního testu a zaměřit pozornost na nalezení a distribuci léku do nemocnic pro ty, kteří onemocní.

Sama žijete v Německu, jaká je situace pro hoteliéry tam? Jaké kompenzace od státu dostávají?

Kompenzace pro uzavřené provozovny je na vyšší úrovni, je méně byrokraticky náročná. Žádost může podat podnikatel přes právního zástupce nebo přes daňového poradce. A vychází se z výsledků uvedených v daňových přiznáních. V porovnání s Českou republikou jsou zde kompenzace stanoveny spravedlivěji, proto ani nedochází porušování nařízení. Němci jsou disciplinovanější, protože jim stát fixní náklady kompenzuje. Hoteliéři v regionech chtějí otevřít na Velikonoce, protože současná epidemiologická situace je tu dobrá – o kompenzace většina z nich nestojí, už jen díky tomu, že ví, že dluhy je potřeba splatit. Kompenzace větších hotelových řetězců narazily na strop – protože i tady má podpora nějaké maximální limity.

Co považujete za největší selhání vlády vůči hoteliérům?
Pozastavení povinnosti EET, povolení poskytování ubytování pod záminkou krátkodobého pronájmu a především kompenzace, které nevychází ze skutečně odvedených tržeb, resp. daní. Kompenzace jsou nedostatečné a přichází pozdě. Naše firma si například, kromě Antivirus B, nemohla o žádnou další kompenzaci požádat, ačkoliv jsme 100 % navázáni na fungování hotelů. Navíc nově schválené kompenzace vypočítané podle zaměstnanců budou nižší. Antivirus A Plus byl v hodnotě max. 50 tisíc. Při novém návrhu hovoříme o 1.000 Kč na zaměstnance – tzn. 30, resp. 31 tis měsíčně. Můžeme tedy očekávat další vlnu propouštení. Fixní náklady nejsou nikterak zohledňovány, vyjma Covid-nájemné. Vláda české republiky nechala tento segment padnout na hubu, místo aby nás využila jako „partners in crime“ k možnosti odhalovat nepříznakové jedince. Při povolení ubytování jen s testem by došlo k efektivnějšímu odhalování pozitivity.

Zatímco vláda zakázala ubytovávání, lidé se mohou nadále rekreovat na chalupách či v apartmánech skrz  smlouvy krátkodobého pronájmu, protože vláda realitní trh nijak neomezila. Jak se na tento krok díváte?

Vnímám to jako neuvěřitelný amatérismus české vlády. Nyní je na trhu nerovnováha a nerovnoprávní podnikatelské prostředí – provozovat přenocování pod „ubytovacími službami“ je nyní zakázáno, nikoliv pod krátkodobým pronájmem (chaty a chalupy). Boom pronájmů chat a chalup vychází ze současné epidemiologické situace, nicméně ekonomické nastavení fungování není pod kontrolou – pozastavení povinnosti EET a podprahové podpora šedé ekonomiky je v této oblasti značná. Předpokládám, že všem, kteří mají chatu či chalupu, mají živnostenský list na ubytovací služby a mají zodpovědně zavřeno, se otevírá kudla v kapse. Někteří si zajistili živnostenský list na krátkodobý pronájem, aby mohli i v této době poskytovat své služby. Ostatní hoteliéři, bez ohledu na to, jak jsme všichni schopni dodržovat hygienické normy, na to koukají jen s otevřenou pusou a nestačí se divit. Pronájmy tohoto typu nejsou vůbec pod kontrolou – ať už jako ohlášená živnost, tak nespadají do žádnou certifikaci, hygienické či požární normy či povinnosti platit místní poplatky. Airbnb je samotná kapitola a domnívám se, že tohle obrovská Pandořina skříňka. Nikdo se neodváží se ani přiblížit a otevřít jí. A obávám se, že se nám to vymstí. Jakmile se začnou vracet první turisté do Prahy či dalších atraktivních městských lokalit, hoteliéři budou opět sledovat, jak jim část poptávky odejde do tohoto typu ubytování. Přitom hoteliéři a celkově cestovní ruch a na ně navázané podniky jsou největšími obětmi této krize.

Na sítích se občas objeví takové ty zaručené informace o hotelech, které si nemohou dotace od vlády vynachválit, protože jsou v provozu v létě a nyní by stejně měly minimální tržby, takže dostávají více než by v reálu vydělali bez pandemie. Znáte někoho takového?

Ne, nikoliv. Pokud někdo takový bude, pak bych takové vyjádření očekávala spíše od menších ubytovacích zařízení.

Jste velice aktivní a pro hoteliéry nabízíte mnoho seminářů a diskuzí. Kde se o vašich aktivitách mohou dozvědět více?
(Smích) Stále slyším od hoteliérů, že jsme všude vidět. To nás celý tým těší, protože to je to jediné, co můžeme nyní dělat. Být vidět! Nejčastěji se s námi hoteliéři mohou potkat každou středu v 10.00 v naší FB skupině, kde máme živá vysílání na nějaké aktuální téma. Jednou za 14 dní, možná 3 týdny organizujeme webináře. K těm je potřeba se zaregistrovat na www.pomahamehotelierum.cz. V březnu otevřeme třetí kolo online kurzu Více přímých rezervací a pak bude následovat Online MasterClass Revenue Management a Dynamická cenotvorba.

Co vidíte jako téma budoucnosti v oboru hotelnictví?

Jednoznačně udržitelný cestovní ruch.  Koronakrize nám ukázala, jak je jednoduché zbavit se masového cestovního ruchu (overtourismus). Nejen ze společenského hlediska, ale i bezpečnostního. Masový cestovní ruch nahradí rostoucí individualizací. Udržitelný cestovní ruch jde také ruku v ruce s udržitelností jako takovou – snížení redukce plastů, uhlíková stopa, atd. Už dnes se objevují (např. v oblasti Schliersee, Tegernsee a Starnbergersee v Bavorsku) rozhovory o tom, jak rekreačním oblastem ulehčit v té nejvyšší sezóně už jen např. tím, že prodloužíme prázdniny např. od 15. 6. – 15. 9 a uspořádáme letní prázdniny jako prázdniny jarní. Populární destinace pak nebudou pod takový tlakem jako např. situace o prázdninách 2020. A k tomu potřebujeme politickou podporu.