V důsledku opětovného uzavření hospod, barů a restaurací přicházejí české pivovary týdně o více než 340 milionů korun, celkově pak v průběhu druhé vlny pandemie mohou ztratit na tržbách za čepované pivo až 3,8 miliardy korun. Vyplývá to ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) realizované pro Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS). I přes výrazné ztráty tržeb ale většina pivovarů nedosáhne na vládní kompenzace pro dodavatele v gastronomii, které zveřejnilo Ministerstvo zemědělství v rámci programu Agricovid. Pro udržení hospod investují pivovary další prostředky, mezi takové výdaje patří například výměna nespotřebovaného piva za nové zdarma nebo pomoc se sanací výčepních zařízení. Pivovary naopak vítají iniciativu vlády, která schválila trvalou novelizaci zákona o spotřební dani, díky níž nebude nutné odvádět spotřební daň z likvidovaného piva. Tento krok nicméně řeší jen menší část problémů vyplývajících z opětovného uzavření gastronomie i z nejasné prognózy plánovaného znovuotevření.
Vládní opatření zavedená v souvislosti s druhou vlnou pandemie COVID-19 tvrdě zasáhla taky české pivovary, které musejí znovu citelně omezovat produkci piva, řešit co s pivem, kterému prochází exspirace a celou řadu dalších komplikací. Řada gastronomických podniků nyní stojí před další existenční krizí a tyto podniky jsou přitom nejen pro pivovary klíčovým distribučním kanálem. S cílem zmapovat aktuální situaci v sektoru realizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz v uplynulých dnech detailní studii dopadů druhé vlny pandemie na sektor pivovarnictví.
Výsledný odhad ztrát ve výši až 3,8 miliardy Kč vychází z dotazníkového šetření mezi členy ČSPS. Odhad zároveň optimisticky kalkuluje se znovu otevřením hospod, barů a restaurací 2. prosince, tedy 7 týdnů po jejich uzavření. „S každým týdnem, kdy jsou restaurační provozovny uzavřené, se prohlubují ztráty tržeb pivovarů v segmentu ON-TRADE o 341 mil. Kč. Ani s jejich otevřením ale nelze spoléhat na rychlý návrat k původní míře návštěvnosti,“ vysvětluje Michael Fanta, analytik CETA a dodává: „Důvěra českých spotřebitelů v bezpečnost gastronomie je silně otřesena a vnitřní prostory restauračních zařízení mohou být nadále částí veřejnosti považovány za rizikové. Optimistický scénář proto kalkuluje se ztrátami tržeb ve výši 2,8 miliardy korun, pesimistická varianta počítá s 3,8 miliardami korun“.
Ministerstvo zemědělství ČR připravuje kompenzační program AGRICOVID potravinářství, který má podpořit pandemií zasažené subjekty podnikající v potravinářském průmyslu. Při aktuálních parametrech tohoto dotačního programu by na podporu dosáhlo pouze 7,5 % z dotazovaných pivovarů.
Jakou vhodnou formu vládní pomoci oslovené pivovary navrhují následující:
- snížení hranice 25 % poklesu příjmů pro poskytnutí dotace, nebo jinou úpravu podmínek (např. vztažení rozhodného obdobní pro pivovary pouze na dobu, kdyby byly uzavřeny gastronomické provozovny);
- kompenzaci režijních a dalších fixních nákladů, zahrnujících poplatky za energie, nájemné apod.;
- dočasné snížení spotřební daně nebo DPH na pivo;
- odpuštění plateb záloh na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance;
- kompenzace za sudové a tankové pivo, kterému kvůli uzavřené gastronomii prochází exspirace;
- důraz na včasnou komunikace při plánovaném rozvolnění bezpečnostních opatření v rámci rozdílných kategorií Protiepidemického systému ČR (PES) směrem ke gastronomickému segmentu.
„Budoucí životaschopnost celého odvětví bude závislá na rychlé obnově spotřebitelského apetitu, ale především také na vhodně nastavených parametrech kompenzačních vládních programů pro postižené podnikatelské subjekty. Pokud nepřijde rychlá a účinná pomoc odrážející skutečné potřeby podnikatelů, hrozí propouštění zaměstnanců a zánik řady nejen gastronomických provozoven, ale také dalších subjektů z odvětví výroby nápojů a potravin, zemědělství a jejich distribuce“, říká Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.
Propady budou ve druhé vlně větší, než na jaře
V důsledku druhé vlny pandemie COVID-19 lze nyní z hlediska tržeb za pivo v segmentu ON-TRADE (gastronomie) čekat oproti první vlně výrazně hlubší propady. S narůstajícím počtem nově nakažených byla nejprve postupně omezována otevírací doba restauračních zařízení a 14. října došlo k jejich úplnému uzavření, včetně zákazu konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích. Spotřebitelská poptávka po pivu byla během jarního rozvolňování opatření a restartu ekonomiky v letních měsících stimulována možností konzumace na předzahrádkách a venkovních prostranstvích, což nyní v zimních měsících předpokládat nelze.
Je třeba uvažovat také riziko ovlivnění konzumních zvyklostí po rozvolnění bezpečnostních opatření. „Spotřebitelé, kteří svou spotřebu čepovaného piva během pandemie nahrazují pivem baleným, mohou u těchto zvyklostí zůstat i v budoucnu, což ovlivní míru ziskovosti nejen restauračních zařízení, ale také samotných pivovarů. Tradice české pivní kultury a české hospody je významně ohrožena,“ konstatuje Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
I proto inicioval Český svaz pivovarů a sladoven společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR a dalšími partnery program Bezpečná restaurace, jehož cílem je sjednotit a důkladně komunikovat hygienická pravidla v hospodách a restauracích, a pomoci tak obnovit důvěru návštěvníků v bezpečnost gastronomických provozů. Bezpečná restaurace je společným závazkem hospodských a hostů dodržovat nastavená pravidla. Pod heslem „Abychom tu pro vás mohli být i nadále” nabízí provozovatelům, obsluze i hostům rady, jak se chovat při návštěvě gastronomických podniků, aby se minimalizovala rizika přenosu nemoci COVID-19.