Stravenková revoluce se blíží. Poslanci dnes jednají o stravenkovém paušálu

Již v úterý projednají poslanci ve druhém čtení daňový balíček s návrhem stravenkového paušálu. Ten by měl platit od 1. ledna 2021 a doplňovat dosavadní možnosti daňově zvýhodněného stravování. Dnes jej mohou firmy svým zaměstnancům zajistit v rámci závodní jídelny nebo prostřednictvím stravenek, nově jej budou moci poskytovat také přímo v peněžní formě. Zaměstnavatelé se díky tomu vyhnou administrativě i poplatkům spojeným se stravenkami. 

„Provoz jídelny si mnoho firem nemůže dovolit a od stravenek je odrazuje řada překážek, které neodstraní ani digitalizace stravenkového systému. Mezi ně patří poplatky za odběr stravenek, které jsou bariérou především pro malé zaměstnavatele, nebo nemožnost uplatnit stravenky či stravenkové karty v okolí pracoviště. Ostatně třetina restaurací je nebere. Se stravenkovým paušálem ale tyto překážky úplně odpadají. Pokud dají zákonodárci našemu návrhu zelenou, budou si moci daňově zvýhodněné stravování konečně dovolit i malé firmy,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Stravenky tvoří průměrně 40 % podílu tržeb poledních menu

Návrh Ministerstva financí podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Podle našich informací někteří vydavatelé stravenek nabízejí zaměstnavatelům nulové a někdy i záporné provize, ve snaze přesvědčit je, aby nakupovali stravenky právě u nich. Je zřejmé, že ten, kdo v závěru bude na provize doplácet, budou právě restaurace a obchody. Z našeho pohledu je tedy stravenkový paušál nejen rozšířením konkurence na trhu stravenek, ale zároveň cestou, jak usnadnit zaměstnancům přístup k polednímu stravování,“ vysvětluje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Dlouhodobě podporujeme zavedení stravenkového paušálu a rozhodně nesouhlasíme s dalším zavádějícím názorem, že by z něj měly profitovat zahraniční obchodní řetězce. Ve skutečnosti je současný systém nevýhodný právě pro neorganizované obchodníky zejména v malých obcích, kteří mají oproti řetězcům horší vyjednávací pozici a musí tak platit mnohem vyšší provize stravenkovým společnostem. Nehledě na to, že už před koronavirovou krizí se polovina stravenek utrácela v obchodech, tedy i v řetězcích,“ dodává Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Proti o stravenkovém paušálu se staví Asociace malých a středních podniků České republiky (AMSP ČR), která si nechala vypracovat například studii o ekonomických dopadech této inovace. A jaké jsou výsledky? Zhruba 22 % tržeb v restauracích, jídelnách a kantýnách vzniká díky podpoře systému zaměstnaneckého stravování. Tedy dotováním závodních jídelen, prostřednictvím stravenek apod. Podle výsledků této analýzy by v případě přechodu firem od dotování jídelen, kantýn a stravenek k tzv. stravovacímu paušálu měl tento krok pro celý sektor výrazný dopad. Propad tržeb by mohl dosáhnout až 35 mld. Kč. Zaniknout mohou pracovní místa pro téměř 30 tisíc lidí.
Další průzkum společnosti STEM/MARK analyzující pohledy a dopady stravovacího paušálu z pohledů restauratérů ukazuje, že stravenky a stravenkové karty tvoří průměrně 40 % podílu tržeb v době oběda ve všední den. Podíl stravenek nad 50 % uvádí pětina provozoven. Velká většina dotázaných uvedla, že zavedení stravovacího paušálu nepodporuje.

Jak paušál ovlivní stravovací návyky?

Oponenti paušálu přicházejí taky s argumentem, že se lidé přestanou zdravě stravovat. Pokud by ale  lidé přešli ze stravenek na stravenkový paušál, téměř 80 % z nich by podle průzkumu společnosti Median svoje stravovací návyky neměnilo. Dalších 7 % by dokonce chodilo do restaurací častěji. Dnes s nimi většina lidí platí především své běžné nákupy, výhradně v restauraci je používají pouhá 2 % lidí. Stravenky tedy nedávají záruku, že budou v restauraci skutečně utraceny. „Lidé nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky. Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou, budou navštěvovat restaurace dál. Stravenky samy o sobě nezaručí zdravé jídlo ani dostatek času na oběd,“ zdůrazňuje ministryně Schillerová. Právě nedostatek času na jídlo je podle loňského průzkumu stravenkové společnosti UP Česká republika nejčastější překážkou, proč se lidé v pracovní době nestravují lépe. Jako hlavní důvod to uvedlo 38 % dotázaných. Pro dalších 21 % je bariérou nedostatek možností kvalitního stravování v okolí jejich práce. „Důležité je tedy především to, zda má člověk ve svém okolí hospodu, kde vaří dobře,“ dodává ministryně.
Principem stravenkového paušálu není zavedení nového daňového zvýhodnění, u kterého by hrozilo zneužití. „Obavy, že by jej zaměstnavatelé kvůli úspoře na daních započítávali do mezd, nejsou na místě. Výše mzdy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, který by na její snížení musel sám kývnout, k čemuž nemá důvod. Přitom jsou to právě stravenky, které jsou otevřeně nabízeny jako nástroj daňové optimalizace. A je zarážející, že tato důležitá skutečnost se úplně ignoruje,“ poznamenává Alena Schillerová.
„Na návrhu oceňujeme jeho liberální charakter, zavedení stravenkového paušálu je doplňkem, nikoliv direktivní náhradou existujících daňových úlev v oblasti stravování. Podle místních podmínek, dosavadních zvyklostí a nepochybně i dohody se zaměstnanci budou zaměstnavatelé využívat tu či onu formu úlevy. A i když to formálně vypadá jako rozšíření úlev, fakticky jde o narovnání prostředí, protože daňová výhoda poskytnutá – byť i v různých formách – všem přestává být výhodou,“ hodnotí návrh ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Podle společnosti Edenred je postup české vlády v protikladu zejména k postupu rakouské vlády, kde by měly stravenky sehrát klíčovou roli v záchraně tamních restaurací. Od 1. července se totiž u našich jižních sousedů zvýšili denní limity pro osvobození stravenek od daní, a to hned na dvojnásobek. U jídel v restauracích ze 4,4 na 8,8 eura a u nákupu potravin pak z 1,1 na 2,2 eura. Co to znamená? „Tyto prostředky lidé utratí v restauracích, kterým pomohou k novému startu. Je to jednoduché a účelné řešení, které je v naprostém protikladu s českou situací. My naopak zavedením stravovacího paušálu můžeme restaurace připravit o nějakých 20 miliard korun ročně,“ říká generální ředitel Edenredu v Česku Nicolas Eich. Masivní podpora restauracím v Rakousku ale má i další krok: vláda rovněž snížila DPH na potraviny a nápoje. I v dalších zemích ale role poukázek, zejména těch elektronických, posiluje.

Více informací o připravovaném stravenkovém paušálu naleznete na mfcr.cz/stravenky.