Vláda schválila návrh daňových změn s navrhovanou účinností od roku 2021. Daňový balíček obsahuje očekávanou úpravu stravenkového paušálu. V  mnoha evropských zemích nyní ale poukázky, dle společnosti Edenred, pomáhají s překonáním následků koronavirové krize.

Díky stravenkovému paušálu budou zaměstnavatelé moci vedle závodního stravování a stravenek poskytovat příspěvek na stravování také přímo v peněžní formě. „Nerušíme stravenky ani závodní jídelny. Pouze k nim přidáváme třetí možnost, která zaměstnavatelům umožňuje poskytovat příspěvek na stravování také přímo v penězích. Jestliže budou místo barevných papírků vyplácet peníze ve stejné hodnotě, zbaví se vysokých poplatků a zbytečného papírování. Pokud jim ale dosavadní model vyhovuje, mohou u něj zůstat a nic se pro ně nezmění,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

V současné době přibližně 1,8 ze 4,3 milionů zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu dostává stravenky. „Pokud dáme zaměstnavatelům možnost poskytovat příspěvek na stravování bez existence placeného zprostředkovatele, budou si jej moci dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci. Nově tak příspěvek bude moci čerpat další až milion zaměstnanců,“ dodává ministryně financí.

Po změně dnešního systému volají provozovatelé hospod a restaurací. Ti nyní platí stravenkovým firmám na úkor své marže vysoké provize běžně ve výši 5 až 7 %. „Když číšníkovi zaplatíte za jídlo 100korunovou stravenkou, restaurace inkasuje jen 93 korun. Navíc musí čekat na proplacení stravenky i týdny. Když ale zaplatíte rovnou v penězích, bude mít tu stokorunu ihned a zůstane jí celá. I pro restaurace tak stravenkový paušál představuje jednoznačný benefit,“ přibližuje ministryně.

Stravenky v pomocných programech napříč Evropou

Je tedy jasné, že v důsledku zavedení stravovacího paušálu dojde k útlumu stravenkového byznysu. V naprostém protikladu k českému přístupu je zejména postup rakouské vlády. Dle společnosti Edenred mají stravenky sehrát klíčovou roli v záchraně tamních restaurací. Od 1. července se u našich jižních sousedů zvyšují denní limity pro osvobození stravenek od daní, a to hned na dvojnásobek. U jídel v restauracích ze 4,4 na 8,8 eur a u nákupu potravin pak z 1,1 na 2,2 eur.

Co to znamená? „Tyto prostředky lidé utratí v restauracích, kterým pomůžou k novému startu. Je to jednoduché a účelné řešení, které je v naprostém protikladu s českou situací. My naopak zavedením stravovacího paušálu můžeme restaurace připravit o nějakých 20 miliard korun ročně,“ říká generální ředitel Edenredu v Česku Nicolas Eich. Masívní podpora restauracím v Rakousku ale má i další krok: vláda rovněž snížila DPH na potraviny a nápoje.

I v dalších zemích ale role poukázek, zejména těch elektronických, posiluje. Například ve Velké Británii se již v dubnu rozběhl speciální protikrizový program, kdy je příspěvek na stravování poskytován digitální formou 1,3 milionu žáků z rodin, které nemají možnost nebo prostředky oběd dítěti financovat.  Do programu v celkové hodnotě 250 milionů liber se registrovalo 85 procent britských škol. Každý týden se díky elektronickým stravenkám poskytne 10 milionů obědů. Díky své úspěšnosti byl program nyní dokonce prodloužen i na dobu prázdnin. V Itálii pak stravenky pomáhají už od března ve 116 nejpostiženějších městech koronavirovou krizí. Radnice je poskytují občanům, kteří si za ně nakupují potraviny. Program za 400 milionů eur organizuje bez nároku na provizi spolčenost Edenred. V Belgii vláda prodloužila platnost prostředků na stravenkových kartách o 6 měsíců, ve Francii byl navýšen denní limit z 19 na 38 eur a navýšení platí pouze na útratu v restauracích, aby pomoc fungovala zároveň jako podpora gastronomického sektoru. V Rumunsku vláda umožnila zaměstnavatelům poskytovat stravenky i zaměstnancům „na překážkách“.