Největší poptávka po rozvozu jídla je v Česku mezi 11. a 12. hodinou. Druhou špičku pak představuje večerní úsek od 18 do 19 hodin. Data největší české služby rozvozu jídla Dáme jídlo dále ukazují, že nejdříve ze všech dostávají lidé hlad v Jihlavě. Obědy se tam objednávají o 9 minut dříve, než je celorepublikový průměr, v případě večeří činí rozdíl 8 minut. Na opačném konci žebříčku je Praha a Brno, k nimž se v případě večeří přidávají i Karlovy Vary. Jedno ale mají všechny kraje společné. Zákazníci zpravidla objednávku uskutečňují až ve chvíli, kdy mají opravdu hlad. Proto je klíčové, aby jídlo obdrželi co nejrychleji.
Lidé, kteří si v Česku nechávají dovézt oběd domů nebo do zaměstnání, objednávku zadávají v průměru v 11:55. V případě večeří činí průměrný čas objednávky 18:57. V uplynulém roce však rychlým tempem rostl také počet objednávek v časovém úseku mezi těmito dvěma tradičními špičkami. „Naše nabídka se neustále rozšiřuje, a tak si řada zákazníků už zvykla, že rozvoz jídla nemusí být jen o obědech a večeřích, ale třeba i o kávě, zmrzlině, nápojích nebo dezertech,“ říká Filip Fingl, ředitel největší české služby rozvozu jídla Dáme jídlo.
Z dat Dáme jídlo lze vyčíst nejen nejoblíbenější rozvozová jídla, mezi která patří pizza, burgery, sushi nebo fast food, ale také to, kde v Česku dostávají lidé hlad nejdříve. V případě obědů je to z krajských měst Jihlava následovaná Ústím nad Labem a Českými Budějovicemi. Také večeře objednávají lidé nejdříve v Jihlavě, potom však následuje Zlín a Ostrava s Plzní. Nejpozději se naopak obědvá v Praze a Brně, přičemž se tato dvě města objevují vysoko i v žebříčku nejpozdějších objednávek večeří. V těch ale zbytek republiky zcela předčí Karlovy Vary, které jsou jediným krajským městem, kde se večeře v průměru objednávají až po 19. hodině. „Rozdíly mezi jednotlivými městy však nejsou velké, jde většinou jen o jednotky minut. Praha, Brno a Ostrava se nicméně od ostatních přeci jen liší, a to ve vyšším podílu nočních objednávek. To je dáno především jejich bohatším nočním životem ve srovnání s menšími sídly,“ popisuje Fingl.
Jiná liga logistiky
Data o času vytvoření objednávky dovozu jídla do velké míry odrážejí skutečný čas, kdy lidé začínají mít hlad. Jen málokdo si totiž podle Fingla objedná dříve, než začne na jídlo doopravdy myslet. „Hlad je nepříjemný pro každého, ať už je z Jihlavy nebo z Prahy. Nikdo nechce na jídlo čekat. Proto je pro našeho zákazníka velmi důležitá rychlost doručení objednávky,“ říká ředitel Dáme jídlo a poukazuje při tom na srovnání například s velkými e-shopy. „Zatímco ony nabízejí nejdřívější doručení do dvou hodin od dokončení objednávky, což je sám o sobě skvělý čas, my musíme být už z povahy věci ještě mnohem rychlejší. Jde o úplně jinou ligu logistiky.“
Na hranici technologických možností
Právě rychlost doručení byla jednou z hlavních věcí, na kterou předloni i loni cílily inovace Dáme jídlo. Kombinací různých kroků – od softwarových vylepšení objednávkového systému, přes optimalizaci rozvozových oblastí pomocí velkých dat, až po posílení počtu kurýrů ve špičkách – se podařilo jen v roce 2019 na vlastním rozvozu snížit průměrný čas doručení z více než 50 minut až k hranici pouhé půlhodiny. V případě rozvozu produktů z nabídky řetězce McDonald´s, se kterým Dáme jídlo začalo spolupracovat loni, dokonce doručuje v předem vymezených zónách v okolí vybraných restaurací do pouhých dvaceti minut. „Dostáváme se už na hranici současných technologických a logistických možností. Dalšímu výraznému zrychlování rozvozu brání mimo jiné také hustá doprava, která po většinu dne ve velkých městech panuje a způsobuje zdržení na cestách,“ říká Fingl. Dáme jídlo však podle něj bude přesto dál hledat způsob, jak doručování ještě zrychlovat. Jednou z cest může být růst podílu kurýrů využívajících elektrické skútry či elektrokola, jež se dokáží dopravním uzavírkám a kolonám vyhnout lépe než auta.