Cestovní ruch se svým podílem 10,4 % na světovém HDP je bezpochyby důležitým zdrojem příjmu pro ekonomiku a s 319 milióny pracovních míst se podílí na celosvětové zaměstnanosti neuvěřitelnými 10 %. Každý rok navíc počet turistů ve světě i v České republice roste. Ačkoli jde o vesměs pozitivně přijímané statistiky, stále častěji se nejen v nejnavštěvovanějších destinacích začíná skloňovat i slovíčko „overtourism“.

Přímořská letoviska a věhlasné památky už se s davy turistů během posledních desetiletí v zásadě naučily existovat, ale s rostoucí oblibou městské turistiky vyvstávají nejen atraktivní příjmy, ale i potíže tam, kde by je ještě před nedávnem nikdo nečekal. Peníze, které vygenerují turisté, pomáhají městům s opravou a údržbou infrastruktury, ale protože jdou také na úklid a údržbu komunikací a parků, přispívají i ke zlepšení kvality života residentů. Posledních pár let se však setkáváme zdaleka nejen v České republice s kritikou, že zde chybí reálné řízení cestovního ruchu, které by minimalizovalo negativní dopady turismu na místní obyvatele.

Kde turista utratí své peníze?

V první řadě návštěvník utratí za dopravu do destinace, například za nákup letenky. Alespoň částečně putují tyto peníze na lokální letiště, kde turista vydá také své první české peníze v obchodech, restauracích, ale především za taxi nebo veřejnou dopravu. Dalším logickým a velmi podstatným výdajem je ubytování, v terénu pak suvenýry, ale i drahé luxusní věci, stravování v hotelech či restaurací atd. atd. Studie výdajů turistů se shodují, že na dovolené více utrácíme i za věci, které si můžeme nakoupit doma.

Další turistické výdaje jsou pak spojené především s různými atrakcemi a službami. To, aby se z Prahy a dalších českých destinací nestal lunapark nebo cirkus, již záleží na tom, jestli budeme chtít ukázat světu autentickou Prahu anebo nabídneme „populární“ atrakce, které jsou zdrojem krátkodobých příjmů a najdeme je po celém světě. Centrum Prahy bude pak v obležení obřích plyšových Pand, pivních kol, stánků na každém rohu a jiné levné zábavy, která však s Prahou jako takovou nesouvisí.

Alternativou je vybudovat z Prahy atraktivní destinaci s větším množstvím lákadel, která budou situována i mimo přeplněné centrum nebo také v regionech mimo hlavní město. Turisté pak budou nuceni strávit v ČR více dní, rozprostřou se na větší ploše a jejich koncentrace bude méně zatěžovat místní obyvatele, a hlavně zde utratí více peněz, které podpoří mnohem více podnikatelských subjektů, nejen koncentrované turistické „mucholapky“. Takový posun v otevřenosti turistům bude nenásilně působit proti jednodenní turistice, která je oblíbená především mezi ekonomicky velmi perspektivními asijskými návštěvníky.

Světová organizace pro cestovní ruch (World Travel & Tourism Council, WTTC) zpracovala studii, která ukazuje připravenost jednotlivých měst na stále rostoucí trend příjezdové turistiky. Rozdělila města do pěti kategorií dle 75 indikátorů a identifikovala příležitosti a nedostatky, které by měly být do budoucna zohledněny.

A jak se se vzrůstajícím turismem vyrovnat? Co Praze a České republice chybí, aby se stala kvalitním místem s nezapomenutelným zážitkem, a ne levnou alkoholovou destinací?

WTTC radí v těchto následujících krocích:

1. Identifikovat DNA města – jaké má město výhody a jedinečné znaky, díky kterým zde lidé chtějí žít, investovat a navštěvovat jej. Jaká kultura a historie města ovlivňuje současné hodnoty lidí, kteří zde žijí a jak je město vnímáno z vnějšku.

2. Ocenění současného turistického ekosystému města.

3. Stanovení cíle a plánu, který zohlední i potřeby občanů, a to především skupin, kterých se růst cestovního ruchu přímo dotýká. Je jasné, že turismus přináší příjmy a zaměstnanost do regionu, ale plány musí být v souladu s požadavky místních lidí.

Praha by se neměla bránit pokroku a měla by hledat cestu i pro nově vznikající služby, jako jsou krátkodobé pronájmy. Řešením není tyto služby zakázat, ale nastolit stejné podmínky na trhu a vytvoření legislativního rámce. Příkladem ji mohou být jiné světové metropole. Zákazník si pak službu podle svých preferencí sám dobře najde.

Praha a ČR zoufale potřebuje oživit lokality mimo centrum a také v regionech, přilákat turisty na další atrakce, které by nebyly soustředěny do centra Prahy, nabídnout a zpropagovat další regiony. Česká republika není jenom Praha a Praha není jenom Orloj a Karlův most. Služby, které dělají z Prahy levnou a často alkoholovou destinaci, jednoduše zakázat, v Amsterdamu se zákazu pivních kol nebáli. Někdy stačí použít zdravý rozum, abyste zvážili, zda pustit pivní kolo do již tak přeplněného provozu v centru Prahy, čímž se Praha posouvá na úroveň třetího světa a ukazuje svým občanům, že je nemá příliš v lásce.

Praze by určitě pomohlo například pravidelné pořádání kongresu, kapacity na to má. ČR je světoznámá svými výtečnými tenistkami. Kvalitní tenisový turnaj ale chybí. Proč neusilovat o pořádání pravidelného tenisového turnaje právě v Praze? Praha se tak začne posouvat ve vnímání turistů jako tenisová nebo kongresová destinace. Karlovy Vary mají filmový festival, s čím si spojí turisté Prahu? Památky na to ve 21. století samy nestačí.

WTTC zařadila Prahu spolu s Amsterdamem a Barcelonou mezi města, která zaznamenaly skokový nárůst turistů, kteří zde chtějí strávit volný čas. Odpovídá tomu její infrastruktura a urbanistické řešení? A umí se vyrovnat s rozdílnými nároky turistů?

Systematický nárůst turismu do měst s sebou přináší i další problémy. Prioritou by mělo být zajištění čistého vzduchu a vody pro místní obyvatele, dále dostupné bydlení, dobrou úroveň veřejné dopravy a dostatek zeleně. Dalšími potížemi spojenými nejenom s turismem jsou růst dopravy, vytváření dopravních zácp, tvorba emisí a odpadu. Nastolit stejné podmínky pro trh a kontrola bezpečnostních a zdravotních standardů by měly být samozřejmostí pro restaurace i stánky, hotely i krátkodobé pronájmy.

V některých destinacích se proti invazi turistům již protestuje, jako třeba ve Španělsku, Itálii, ale i Chorvatsku. Benátský starosta zpoplatnil vstup do města, a pokud vás chytí bez platného vstupního lístku, zaplatíte vysoké pokuty. Český Krumlov vybírá poplatek za vjezd autobusů s turisty a zaznamenal již tak jejich pokles.

Negativní externality turistiky se šíří a nejsou jenom pohromou pro místní obyvatele, ale postihují samotné turisty. Kdo bude chtít jet do Prahy, aby si zajezdil na pivním kole a ubytoval se v bytě v centru, kde nepotká jediného Čecha? Turismus je potřeba kultivovat tak, aby se nerozvíjel na úkor místních obyvatel. Sami navštěvujeme jako turisté jiné destinace a pokud bychom se všichni chovali ohleduplně stejně jako to očekáváme od turistů přijíždějících k nám, řada problémů by se vyřešila.
Autor: Gorjan Lazarov, ředitel OREA Hotels & Resorts