„S cestovním ruchem je třeba pracovat moudře, je to naše česká ropa,“ říká nový ředitel agentury CzechTourism Jan Herget.

CzechTourism je státní příspěvková organizace, jejímž cílem je koordinovat propagaci České republiky jako turistické destinace. Jan Herget je v jejím čele od března tohoto roku. V době, kdy masový turismus na mnoha místech vyvolává čím dál více otázek a kdy místní obyvatelé začínají proti velkému nárůstu turistů protestovat. Podle něj však turismus tvoří významnou část národního bohatství a na přínosy z cestovního ruchu mohou dosáhnout všichni i při minimálním zatížení života ve městech a krajích. Jakou roli má agentura CzechTourism, jak může pomoci hoteliérům a restauratérům a co je třeba udělat, aby nám turismus nepřerostl přes hlavu?

V oblasti turismu pracujete od roku 2004, co vás na tomto oboru baví?

Hra s národní značkou. Pomáhat ji budovat a ovlivňovat. Využít například značku Praha pro ostatní regiony, které jsou rovněž velmi atraktivní.

Co vás napadne, když se řekne značka Česká republika?

Ptáte se mě jako Hergeta, nebo jako ředitele agentury CzechTourism?

Tak to zkusme s Janem Hergetem…

Byl bych moc rád, aby značka Česká republika byla stejně silná jako Československo nebo Praha, troufám si tvrdit, že tyto dvě značky jsou zatím silnější. Je úkolem nás všech, kteří se zabýváme prezentací České republiky, změnit povědomí o naší zemi. Bude to ještě chvíli trvat, navíc si to sami komplikujeme tím, že se nemůžeme dohodnout, jestli se bude používat Czechlands nebo Czechia… Zatím tedy propagujeme Czech Republic, se zkrácenou variantou by to však šlo lépe.

Počet zahraničních turistů se v České republice každým rokem zvyšuje. V některých zemích proti nim už místní protestují. Kam se turismus za poslední roky dostal?

Roste velmi rychlým tempem a je masovou záležitostí. U nás ale existuje velká nerovnováha mezi počtem turistů v Praze a v regionech. V médiích se dozvídáme, že cestovní ruch škodí, přijde mi to nespravedlivé. Ve výroční zprávě CzechTourismu musíme uvádět čísla, nemůžeme se chlubit ziskem, jelikož žádný nemáme. Na druhou stranu, čím více čísla stoupají, objevuje se kritika. Podívejte se ale na zaměstnanost a ekonomické výnosy z cestovního ruchu, často v místech, kde není žádný průmysl. Nazvali jsme nově turismus českou ropou, teď ale záleží na nás, a to je podle mě nová role CzechTourismu, jak všeho chytře využít. Dosud bylo naším cílem zvyšovat počty turistů, teď musíme začít jinak. Cestovní ruch je ale byznys, je to naše ropa a ropa se musí těžit.

Jenže těžba ropy se může vymknout kontrole a škodit danému místu…

Tady by měl CzechTourism pomáhat a dávat příklady, kde se povedlo využít potenciál místa, aniž by to zatížilo okolí a místní lidi. Pokud se například v Ostravě podařilo přeměnit Vítkovické železárny, které znečišťovaly ovzduší, v kulturní stánek schopný přilákat statisíce turistů, řekl bych, že je to výhra pro město i jeho obyvatele.

Jakou roli tu může hrát agentura CzechTourism?

Můžeme například vybavit parkoviště v blízkosti turistických cílů chytrými technologiemi a těmto místům budeme dodávat data pro turisty. Ti budou vědět, kolik je volných parkovacích míst, budou si moci vybrat, jestli místo do Adršpachu nejet raději do Broumovského kláštera nebo Teplických skal, protože tam nebudou stát dvě hodiny v zácpě. Totéž v Praze – musíme najít způsob, jak posílat turisty do dalších pražských čtvrtí, nabízet jim zážitky, které tato místa poskytují. Kdo cestuje, chce ochutnat místní kuchyni, poznat místní kulturu, setkávat se s místními. Na Karlově mostě to nezažije.

Jak může agentura konkrétně pomoci hoteliérovi, restauratérovi, například někde na Vysočině?

Byl bych hrozně rád, pokud by se nám podařilo převést projekt Kudy z nudy, který úspěšně propaguje jednotlivá místa v České republice, na zahraniční weby. Pokud má destinace zajímavé festivaly či akce, jsme schopni tomuto místu udělat propagaci. Pěkné fotografie či videa dokážeme šířit prostřednictvím sociálních sítí. Naše role ale nespočívá v pomoci konkrétnímu hotelu, restauraci, měli bychom spíše pomoci propojit hoteliéra a restauratéra s destinačními manažery. Každoročně například pořádáme akci Czech Republic Travel Trade Day, pozveme do konkrétního regionu destinační manažery, hoteliéry, restauratéry, kteří se pak účastní připravených workshopů, probíhají tu celodenní intenzivní jednání.

CzechTourism stojí i za projektem Český systém kvality služeb – o co jde?

Tento koncept jsme převzali z Německa. Jeho cílem je, aby si podnikatelé sami uvědomili, že zákazník si přeje kvalitní služby a on je za kvalitu těchto služeb zodpovědný. ČSKS může udělit certifikát například restauracím či hotelům, jež se snaží zkvalitňovat své služby. Pokud tedy mají značku Q, což znamená, že jde o certifikovanou službu, snažíme se tyto zapojené subjekty odměnit speciální marketingovou komunikací nad rámec konkrétního certifikátu. K 1. 7. 2019 je v oblasti cestovního ruchu 967 certifikovaných subjektů.

A co projekt Czech Specials? Je to podpora kvalitní české kuchyně?

České pivo a česká kuchyně – tím se přece můžeme chlubit. Zatím přemýšlíme o strategii této značky, protože v poslední době se do tohoto projektu moc neinvestovalo. Ale díky spolupráci s Asociací kuchařů a cukrářů se podařilo nastavit směr. Potenciál vidím v českých surovinách. Rád bych například oslovil soukromé subjekty jako Makro nebo Bidfood. Naším úkolem je, aby lidé ocenili českou kvalitu – aby nechodili na lososa, ale na českého pstruha.

V poslední době je zlepšení v nabídce restaurací patrné, ne?

Rozhodně, pomohly tomu kuchařské pořady v televizi. Chtěl bych, aby tento koncept nebyl pouze konceptem luxusních restaurací, aby jakákoliv restaurace byla schopná dát na jídelní lístek jedno české lokální jídlo z místních surovin. V Rakousku každý tyrolský penzion dostane máslo od místního sedláka Bauera. Všem to prospěje, protože sedlák neprodává za výkupní cenu do supermarketu, a naopak v penzionu mohou nabídnout kvalitní místní surovinu. To je podle mě jedna z cest udržitelnosti cestovního ruchu.

Jste ředitelem Agentury CzechTourism od března tohoto roku, takže cíle máte zatím před sebou. Jaké jsou?

Byl bych hrozně rád, pokud by se mi podařilo přesvědčit český stát, že cestovní ruch je investice, do které se vyplatí investovat, a že návratnost těchto investic je velmi dobrá.

Stát o tom není přesvědčený?

To je můj cíl. A tím druhým cílem je, aby v každém kraji byl nějaký Český Krumlov, ale takový, který má zajištěnou infrastrukturu a místní obyvatelé mají z turismu užitek. Přál bych si, abychom si konečně uvědomili, že se můžeme u sousedů inspirovat tím, co už je prověřené. Zbytečně nehledat za každou cenu českou cestu, která je často trnitá a neefektivní. Česká republika má co nabídnout, jen je potřeba s tím moudře zacházet.

Jan Herget vystudoval mezinárodní obchod na Fakultě mezinárodních vztahů na VŠE v Praze. V minulosti pracoval také jako PR ředitel a tiskový mluvčí vládní agentury CzechTrade.

Od září 2012 do června 2016 byl ředitelem odboru zahraničních zastoupení a on-line v agentuře CzechTourism. V agentuře CzechTourism působil rovněž na pozici ředitele Institutu turismu a na pozici ředitele zahraničního zastoupení pro země Beneluxu. Od roku 2006 působí na katedře cestovního ruchu na VŠE.