Když jsem s kamarády a kolegy mluvila o svém výletě do hlavního města Německa, všichni byli nadšeni a dávali mi rady, kam musím rozhodně jít. Byli tam snad už všichni.
Proč? Protože Berlín je trendy! Má za sebou historii, z níž by se málokteré město vzpamatovalo tak bravurně jako on. Vznikají zde nové a nové podniky, které udávají trend v celé Evropě. A na druhé straně na každém rohu natrefíte na tradiční pivnici s několika pípami a s bramborovým salátem na nespočet způsobů.
V Berlíně začala například revoluce na trhu nealkoholických limonád a zdejší Fritz cola si dodnes drží svoje přední pozice. Popravdě jsem jiný kolový nápoj v Berlíně ani neviděla. Také se zde zrodily hipsterské kavárny a currywurst! Na ten nesmím zapomenout.
Tradiční hospody s neotřelými nápady
Jak už jsem uvedla, v Berlíně narazíte na klasiku na každém rohu. Hospody ctící zdejší pivařskou kulturu jsou atrakcí zejména pro zahraniční turisty. Já jsem například zažila hosty z Asie, kteří nad pečeným kolenem půl hodiny cvakali fotoaparáty a pak se do něj s odhodláním pustili.
Moje první zastávka byla v dobře zavedeném konceptu pivovaru Hofbräu München, který má své restaurační franšízy po celém světě.
Na lístku nechyběla berlínská specialita Currywurst – klobása opečená na grilu, politá kečupem a posypaná kari kořením. První currywurst údajně připravila 4. září 1949 Herta Heuwerová ve svém stánku s občerstvením v západoberlínské čtvrti Charlottenburg. A že to Němci berou opravdu vážně, tak byla v roce 2003 na tomto místě odhalena pamětní deska. Klobása se stala vyhledávaným občerstvením, u vyhlášeného stánku Konnopke’s Imbiß stojí denně na oblíbenou pochoutku fronty.
Tato restaurace ale necílí jenom na turisty. Místní se snaží lákat na vlastní půllitry, které si mohou v restauraci uzamknout a při každé návštěvě pít pivo ze svého krýglu.
Jiné restaurace zase nabídku svých piv promují přes speciální degustační palety. Za krásných deset euro…
Vypij a pak nám řekni, kolik nám dáš
Snad největším objevem pro mě byla vinárna Weinerei forum. Když jsme přišli, pár minut před osmou večer, neměli jsme si kam sednout. Instinkt nám ale našeptával zůstat. Všichni čekali a my jsme nevěděli na co. Na baru stálo: desetiminutová přestávka.
Když jsme se konečně dostali na řadu, barmanka nám sdělila, že se platí pouze vstupné 2 € a celý večer si do skleniček naléváš víno sám a na talíře si bereš jídlo podle svého gusta. Při odchodu na baru jenom řekneš, kolik sklenek jsi vypil a kolik talířů snědl, a zaplatíš. Žádná kontrola. Přitom za sklenku vína se platí od 2,5 do 3,5 € podle vlastního uvážení a za jídlo 5 €.
Vinárna funguje od osmi ráno a začíná jako kavárna, před osmou je to klasický podnik s vínem a každý den v osm večer se proměňuje v koncept, který ještě nemá jméno.
Prý jim to takhle funguje již dvacet let a lidé je nešidí. Zajímavé!
Kavárna, která má své vlastní pivo
Svět kofeinu miluji a Berlín ho miluje taky. Naneštěstí jsem kavárnu svých snů objevila hned v první den. Takže jsem pak další ani nehledala. Od rána zde nabízejí prvotřídní výběrovou kávu, vlastní pivo a piva z malých pivovarů. Na čepu mají dvanáct piv.
Ráno zde lidé posedávají u kávy a paradoxně u croissantů, které barista čerstvě rozmrazil a upekl v troubě… My jsme si dali to pivo i ráno, vždyť jsme na dovolené! Večer se zase podnik proměňuje v pivnici, kde místní štamgasti v útrobách podniku hrají schuffleboard. Tomu říkám celodenní využití podniku!
A nakonec jsme skončili i v nejlepší kavárně ve městě. Ta byla jako vystřižena z hipsterského katalogu. Káva dobrá. Ta sušenka o velikosti poloviny mé dlaně za 1,7 € už ne.
Hned naproti byl ale obchod se všemi raritami z NDR a majitel nám dal hned slevu, prý proto, že jsme z Prahy.