Češi milují polední menu. Zatímco v Evropě mnoho zaměstnanců odbyde oběd bagetou, u nás se skupiny kolegů vydávají v pravé poledne na oběd, který má být levný a rychlý. A točí se v něm velké peníze.
Podle dat agentury Nielsen lidé u nás vyhledávají polední menu ve velkém. Až 71 % lidí obědvá mimo domov, zatímco v Evropě je to pouze 53 %. Zajímavostí českého trhu je z hlediska typu navštíveného stravovacího zařízení vysoké procento respondentů (83 %), kteří deklarovali posezení v restauraci v posledních šesti měsících. Téměř polovina konzumovala jídla s sebou z provozoven rychlého občerstvení anebo pouličního prodeje. Kavárny navštívili za poslední půlrok dva z deseti respondentů, což je výrazně méně než evropský průměr (35 %). Na druhé straně více než v okolních zemích konzumovali čeští respondenti street food (21 %), zatímco evropský průměr dosahuje 16 %.
Buďte pozorní
Tento trend potvrzují i oslovení odborníci. „V evropských zemích se většinou za hlavní jídlo dne považuje večeře, která je nejen teplá, ale skládá se i z několika chodů. Zde je hlavním pokrmem dne oběd, který většina lidí volí formou rychlého poledního menu, a večeře je převážně studeného charakteru,“ popisuje Jiří Středa, culinary advisor & executive chef CZ/SK společnosti Nestlé Professional Czech & Slovak Republics.
A co lidé od oběda chtějí? Má být hlavně rychlý. Na polední pauzu mají lidé obvykle hodinu, do které se musí vejít jak cesta tam i zpět, tak rovněž konzumace jídla. I přesto si lze v takovém rychlém tempu vybudovat vztah se zákazníkem. Lidé totiž polední menu vyhledávají pětkrát do týdne, většinou s železnou pravidelností. Myslete na dobré vztahy se zákazníky i během poledne, lidé se pak k vám budou vracet, a to nejenom kvůli jídlu, ale i přístupu. Co to v praxi znamená? Radí Jiří Horák, culinary advisor společnosti Ardo: „Oslovujte hosty jménem. Rezervujte jim předem jejich oblíbený stůl, otevřete dveře, vezměte deštník – zkrátka drobnosti, které vaše hosty potěší.“
Je cenová válka u konce?
Polednímu byznysu vládnou stravenky. Je to stále nejoblíbenější benefit, i když častokrát pranýřovaný. „Co se týká ceny, většina zaměstnavatelů přispívá svým zaměstnancům na oběd ve formě stravenek a jiných šeků, což na jednu stranu je dobře (zaměstnanci chodí na obědy), ale na druhou stranu jsou v hodnotách od 60 do 100 Kč, což má za následek, že majitelé restaurací mají snahu pokrmy udržovat na této hranici,“ vysvětluje Jiří Středa.
Tato hranice je ale často po správné kalkulaci nesmyslná. Lidé si ale pomalu zvykají, že za dobré se připlácí. „Někteří restauratéři vyšší cenu kompenzují nápojem zdarma, dezertem k menu zdarma a podobně.“
Základem úspěšného obědového menu tak ani není cena, ale správná skladba. „Nejdůležitější je vyprofilovat si cílovou skupinu. Pokud máte v okolí dělníky, tak chtějí těžší stravu. Kancelář si zase vyžaduje něco lehčího, aby odpoledne zaměstnanci neusnuli u počítačů,“ radí Jiří Horák. V postranním boxu můžete najít jeho tip na vhodnou skladbu obědového menu.
O tom, jaký pohled mají na přípravu čeští kuchaři napříč republikou, se dozvíte na dalších stránkách.
Jana Dorčáková
BOX
7 z 10
Čechů obědvá mimo domov
83 %
lidí navštívilo v posledním půl roce restauraci
Zdroj: Nielsen
BOX
Co by nemělo v poledním menu dle Jiřího Horáka, culinary advisor Ardo, chybět:
- Jedna polévka podle sezonnosti
- Jedno české jídlo – hotovka, kterou oslovíte až 50 % hostů
- Steakový pokrm – dražší nabídka, s dobrou omáčkou, dipem a brambory
- Těstovinové jídlo – tento pokrm si vybíraly zejména ženy
- Salát – ty oblíbené opakovat častěji
- Jednou za týden sladké jídlo
Rozhovory se šéfkuchaři si můžete přečíst v nové Horece.
