Je tomu téměř rok, co proběhla první vlna evidence tržeb. Byla plná emocí, očekávání a nyní o ní můžeme říct s jistotou jedno: mnozí dodavatelé pokladen očekávali rychlé zisky, ty se však nedostavily.

Její zastánci mluvili o narovnání podnikatelského prostředí, ministerstvo financí očekávalo v prvních dvou etapách více zapojených subjektů, předpovědělo se zdražování pokrmů a zavírání podniků. Která očekávání se naplnila, která ne a co dalšího se příchodem EET na trhu změnilo? V připravovaném vydání nového čísla HOREKY přinášíme zevrubní analýzu, zde malá upoutávka.

Dodavatelé nadhodnotili očekávání čtyřnásobně
Ministerstvo financí dostává pozitivní ohlasy od subjektů, které tvrdí, že dochází k narovnání podnikatelského prostředí a poctiví podnikatelé už tak nemusejí čelit nepoctivé konkurenční výhodě. Dodavatelé pokladen si už tímto tvrzením tak jisti nejsou. Kritizované jsou častokrát i málopočetné kontroly, které jenom pomáhají těm, kteří chtějí dále zákony obcházet.
„Neustálé návrhy výjimek a výjimek z výjimek otevíralo po celý rok prostor pro hledání kliček a obcházení zákona, který původně avizovanému narovnání podnikatelského prostředí rozhodně nepomohl,“ míní Zbyněk Švec, zakladatel pokladního systému Septim.cz. Podle něj také EET pokřivilo trh poskytovatelů pokladních řešení. Kvůli nadsazeným odhadům ministerstva financí o počtu firem a živnostníků, kteří se do EET ve dvou etapách měli zapojit − celkem předpovídalo až o 100 tisíc více subjektů −, zůstaly prodejcům na skladě tisíce neprodaných pokladen, jimiž se předzásobili. Mnozí dodavatelé tak místo vidiny rychlého zisku čekal prudký pád (zanikly například E.E.T. One, Rychlá pokladna a další). „ Z toho, co víme o trhu, tak jiní velcí dodavatelé pokladen nadhodnotili svá očekávání cca čtyřnásobně. Očekávané rvačky o docházející pokladny se nakonec nekonaly ani v 1. ani 2. vlně. Prodat zastarávající hardware pro ně teď bude opravdový problém, protože se často jedná o řešení, které není kompatibilní s 3. vlnou EET. A zároveň jejich zahraniční aktivity nejsou tak jednoduché, jak očekávali,“ popisuje Igor Třeslín, CEO společnosti Storyous. Ministerstvo mluví pouze o odhadech počtu podnikatelů a očekává, že se čísla naplní ve třetí a čtvrté vlně. Na otázku, jestli dodavatelské firmy nemají od ministerstva nyní jistá očekávání, Zdeněk Vojtěch odpověděl: „ S požadavkem na kompenzaci jsme se nesetkali. Tyto požadavky by dle našeho názoru byly irelevantní. Ministerstvo financí nemůže nést odpovědnost za obchodní strategie jednotlivých prodejců pokladních zařízení, resp. jejich předzásobení.“ Stálí dodavatelé na trhu se shodují, že o jejich zásobách nerozhodovala virtuální čísla, které předkládala státní správa, ale spíše zkušenosti a znalosti trhu. EET označují jako danajský dar. „EET jednorázově ‚nafouklo ‚ trh a na více než půl roku zcela změnilo zákaznické potřeby. Poznamenala nás pochopitelně i cenová válka a hledání cesty, jak konkurovat neznačkovým řešením a jednorázovým ‚EET kalkulačkám ‚,“ popisuje situaci Igor Třeslín. „Je pravda, že dodavatelům na trhu zůstaly určitě zásoby. V našem případě v tom nevidíme problém, protože pokladny využijeme v příštím roce ve zbývajících dvou fázích EET a také pro zahraniční expanzi,“ dodává Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka.

Více tedy v novém čísle, které vyjde již koncem listopadu.