Revoluce na pivním trhu, či pouhé oživení? O tom, co se děje v českém pivním světě jsme si povídali s odborníky ze společnosti Heineken.

Jaké jsou současné pivní trendy, dají se určit hlavní linie, kam česká pivní scéna směruje?

Svatopluk Vrzala, obchodní sládek pro Moravu: Ve větších městech a u mladších lidí je to snaha poznávat nové pivní styly, reprezentované především pivy typu Ale a IPA. Jde o chuťově výraznější, silnější a zároveň i dražší piva. My nechceme zůstat pozadu, a proto našim konzumentům celoročně nabízíme pivní speciály.
Ortodoxní pivaři ale kvůli lepší pitelnosti stále preferují piva typu ležák. U těchto piv se v současnosti prosazuje trend více hořkých a speciálně chmelených piv, někdy i zastudena. Dále se používají méně známé chmelové odrůdy se specifickými aromaty.

Petr Karlovský, obchodní sládek pro Čechy: Je jisté, že se pivní kultura zvolna mění. Postupně odchází generace „pivapitelů“, kteří trávili odpoledne po práci v hospodách a odcházeli domů s 10 a více „kousky“. Nastupuje mladší generace, která pracuje do pozdějších hodin a nemá tolik času. Proto vyhledává intenzivnější zábavu, především v pátek a sobotu.

V poslední době se mluví o pivní revoluci u nás, jak ji vnímáte?

Petr Karlovský:  Revolucí bych to přímo nenazýval – jen jsme se víc otevřeli světu a poznáváme jiné pivní styly. Na tento trend reagují především minipivovary, ale začínají se přidávat i pivovary vetší a velké.  Z „velkoobjemové“ konzumace se přesouváme k ochutnávání.

Kdo je konzumentem piva, dá se rozdělit do konkrétních podkategorií (kdo pije ležáky, kdo speciály)?

Zdenka Mindlová, manažerka z oddělení marketingu: Pivo konzumují dospělí lidé napříč věkem i pohlavím, více samozřejmě pivo pijí muži. Dá se také říci, že silnější piva jsou spíše záležitostí měst, a piva výčepní patří k venkovu. Speciály si konzumenti dopřávají většinou za odměnu nebo je chtějí ochutnat vedle svých oblíbených značek či produktů.

Co by nemělo hospodskému v podniku chybět, pokud chce být trendy (co se piva týče)?

Svatopluk Vrzala: Hospodský by měl maximálně využívat celé široké portfolio,

uvádět speciály a mít pro zákazníka vedle standardně čepovaného hlavního piva také další nabídku. I tato doplňková piva musí mít perfektně ošetřena – pravidelnými proplachy pivního vedení a sanitací. Dále má používat inertní hnací plyny a perfektně pečovat o pivní sklo. Důležitá je samozřejmě i poučená obsluha, která mimo jiné dokáže navrhnout kombinaci piva a jídla (pivní sommeliérství).

Petr Karlovský: Samozřejmě co nejlepší péče o pivo. Týká se to především tlačného média, čistoty skla a jeho vhodnosti, kvality čepovaného piva  a v neposlední řadě i správného servírování.

Je potřeba v případě příčepů proškolit zaměstnance, vyžadují si některá piva zvláštní péči? 

Svatopluk Vrzala: Školení není nikdy dost, nikdy nesmíme přestat myslet na nejdůležitější pivovarskou poučku: pivovar pivo vaří, hospodský jej dělá. My obchodní sládci jsme vyškoleni na to, abychom své znalosti předávali našim zákazníkům, přičemž stále máme na paměti tzv. desatero dokonalého piva. Všechna piva vyžadují maximální péči  a čistotu, obzvláště pak ta nefiltrovaná s živými kvasinkami a nealkoholická, protože minimální obsah alkoholu a vysoký obsah extraktových látek napomáhá k množení infekce. Základní podmínkou pro hospody tudíž jsou chladicí boxy a pravidelné proplachy a sanitace pivního vedení.

Petr Karlovský: Rámcově se dá říci, že zásady čepování jsou stejné. Jen některá piva mají a potřebují svůj rituál.

Která kategorie piva v horeca segmentu nejvíce roste?

Zdenka Mindlová: Obecně určitě více rostou ležáky, spíše na ústupu jsou výčepní piva.

Petr Karlovský:  Z portfolia společnosti HEINEKEN V Čechách bezesporu nejvíc roste značka Březňák,  v TOP HORECA to pak je prémiová značka Heineken.

Více se tématu věnujeme v novém vydání časopisu HOREKA.