Gastronomičtí žurnalisti dokážou leckterého kuchaře rozčílit do nepříčetnosti. Pravdou je, že ne každý kritik ví, o čem píše. Čest výjimkám.

Recenze restaurací u nás nejsou časté, jsou totiž nákladné, a tak mnoho editorů od této rubriky upouští, častokrát i proto, že je málo kvalitních autorů. Jídlo sice jí každý, ale nemůžou ho všichni také hodnotit. Chce to znalosti a vědomosti, za které by se nestyděl ani šéfkuchař.

V zahraničí jsou food kritici oblíbení a častokrát patří mezi celebrity v gastronomickém světě. Například v Americe má své recenzenty New York Times, San Francisco Chronicle, Times-Picayune z New Orleans , Boston Magazine, Washington Post, L. A. Weekly a další, zkrátka každé větší město. Jejich názor má svou váhu. Ostatně o tom svědčí nedávný příběh, kdy své brány otevřel nový fast-foodový řetězec Locol a všechny noviny na něj pěly chválu, až se objevila recenze vlivného gourmeta  Peta Wellse z New Yorku. Pokud byste chtěli poznat další světové formáty, stačí se podívat například na seznam hodnotitelů v žebříčku San Pellegrino 50 nejlepších restaurací. 

A jak je to u nás. Oblíbené recenze Laury Baranik se objevovaly v sobotním vydání Lidových novin, dnes tuto rubriky nahrazují recepty food blogerů. Zdárné recenze si ještě přečteme v časopisu Euro, který  každoročně vydává také ročenku Top restaurace. Takže, jaké recenzenty sledovat u nás? Vladimír Poštulka je klasik, který se projedl nejenom ke svým znalostem, ale založil i školu aristologie (tj. umění gastronomie neboli umění a věda o vaření a stolování). Petr Holec a Klára Donáthová píšou recenze pro Euro. Klasikem v tomto oboru je Milan Ballík, který se gastronomické žurnalistice věnuje přes patnáct let. A možná nejznámějším kritikem ve světě internetu je Martin Kuciel.
Jejich postřehy jsou opravdu nestranné a stojí za přečtení.