Těžko byste hledali člověka, který by neznal pojem „espresso“. Většina lidí také ví, že tento oblíbený kávový nápoj pochází z Itálie. Málo kdo ale tuší, jak různorodou a barvitou má espresso historii.
U zrodu espressa stáli hned dva muži. Oba žili v Itálii na přelomu 19. a 20. století. První z nich, Angelo Moriondo, odstartoval kávovou mánii v roce 1884 v Turíně, když si nechal patentovat parou řízený stroj pro okamžitou výrobu kávy. Jednalo se o přístroj, který řídil dodávku páry a vody odděleně přes kávovou směs. Velkým rozdílem od dřívějších strojů byl také fakt, že toto zařízení připravovalo espresso po jednotlivých porcích, nikoli velké množství nápoje najednou.
Druhý muž, který významně ovlivnil podobu dnešního espressa, byl Luigi Bezzera. Ten si sedmnáct let po vynalezení Moriondova přístroje nechal patentovat hned několik jeho technologických inovací. Průmyslová výroba italských kávovarů pro přípravu espressa však započala až o čtyři roky později, kdy Luigi Bezzera své patenty prodal. Tyto přístroje byly navrženy opravdu nadčasově. Svědčí o tom i to, že dnešní kávovary prošly pouze vizuální úpravou (zmenšení) a automatizací (nahrání softwarů). Ze stejné doby pochází také samotný název „Espresso“. Je odvozen z výrazu pro rychlý vlak „expres“ a mělo vyjádřit výrazné zrychlení přípravy kávového nápoje pomocí nové technologie.
„V současnosti naleznete na trhu mnoho různých kávovarů, které vyrábí kávu za použití rozličných technologií. Vše ale záleží na prioritách zákazníků a majitele. Těší mě, že se kávová kultura se v České republice znatelně změnila. Čeští konzumenti jsou dnes informovanější a náročnější. Proto jsme i my letos zahájili proces výměny technologie přípravy kávy a od poloautomatických strojů přecházíme k technologii pákových kávovarů. Ta umožňuje více variability při výrobě nápojů a také je díky ní možné ovlivňovat detaily jako je vůně, pěna nebo chuťové odstíny kávy. Samozřejmě to znamená vyšší nároky na schopnosti a zkušenosti baristů a ostatního personálu, všichni musí být dokonale proškolení,“ vysvětluje dnešní trendy Luboš Martínek, ředitel společnosti CrossCafe Original.
Kolébkou kávové kultury, jak ji známe dnes, je bezesporu Itálie. Na počátku dvacátého století se zde spolu s rozvojem kaváren rozšiřuje i specifický způsob její konzumace, a to pití vestoje. Nejen v Itálii popularita kávy rostla, oblíbeným nápojem se káva stala také v Anglii a Spojených státech amerických. Zatímco na ostrovech holdovali cappuccinu, tedy kávě s mlékem, za velkou louží dávali přednost formě latté ochucenou různými sirupy.
Popularita espressa vzrůstala po celém světě od roku 1980. Velký boom zažívaly kavárny především v USA, ve kterých se připravovalo mnoho druhů kávových nápojů. Variovalo se pomocí šlehačky, extrahovaných příchutí, sójového mléka, nejrůznějšího koření a oblíbených sirupů. V 80. letech si tohoto gastronomického trendu všimli i výrobci elektroniky a začali produkovat domácí kávovary.
Po roce 2000 se kavárenská kultura začíná dělit do dvou větví. Běžnými se stávají kávové řetězce, milovníci kávy ale také často vyhledávají střední a menší kavárny. Česká republika kávový boom zaznamenala v prvním desetiletí nového milénia. Na trh vstoupily velké zahraniční řetězce, ale vznikl například i největší český kavárenský řetězec CrossCafe. Za posledních několik let bylo otevřeno mnoho různorodých kaváren, které zrcadlí preference společenských subkultur. Alternativní přístup k životu, stravě nebo vnímání společnosti vytváří specifické požadavky, které reflektují originální a lokálně nepřenosné podniky. V kávovém průmyslu se mimo jiné v posledních letech pevně zakořeňují kavárenské standardy typické pouze pro Česko.
